Porta Bohemica

Základní informace:

Co:	Turisticko-vinařský výlet
Kde:	Litoměřicko
Kdy:	7.5. - 9.5.2010
Účastníci:	viz. fotodokumentace

pátek  sobota  neděle

Tam, kde řeka Labe vstupuje do Českého středohoří, je místo nazývané Česká brána – Porta Bohemica a kousek od tohoto místa jsou Velké a Malé Žernoseky, jež byly cílem našeho víkendového pobytu zaměřeného na víno a turistiku.
Nechť je vám tento článek námětem na tématický víno-turistický výlet.

Cesta ze Sokolova trvá něco málo přes dvě hodinky, takže jsme, v pátek po práci, vyrazili směr severovýchod. Museli jsme trochu pospíchat, protože na večer byla naplánována návštěva Žernoseckého vinařství s prohlídkou sklepů a degustací jejich produktů.

Využili jsme jejich pohostinnosti a taktéž jsme se zde ubytovali. Po celou dobu se o nás skvěle staral pan Petr Kupsa ještě s jednou paní, jejíž jméno jsem zapomněl.

Takže, po ubytování následovala prohlídka sklepů s odborným výkladem od historie po současnost,

pak jsme se přesunuli do salónku připraveného pro degustaci a raut.

Protože 2009ka ještě nebyla v lahvích, podávala se loňská produkce:
MT – kabinet
RR – kabinet
RB – pozdní sběr
TR – pozdní sběr, polosuché
RŠ – výběr z hroznů, polosladký
RŠ, 2007 – výběr z bobulí, sladké
Z červených pak Rubinet a Vavřineček.
Nechci se zde pouštět do hodnocení, neb na to nemám, ale musím říci, že bílá vína nám všem chutnala (snad jen ten rýňáček byl pro naše drahé polovičky trochu tvrdší, ale tak to ma byť, ne), byla úžasných vůní a ve srovnání s víny moravskými naprosto konkurence schopna.

Co se pohoštění týče, rauty nezůstaly za víny nikterak pozadu, neb se nabízely dobroty jako: Řízečky z vepřové panenky, uzenářské mísy (4 druhy uzenin, šunka, tyrolské karé, anglická slanina, moravské uzené), lososové chuťovky zdobené kaviárem a koprovým dresinkem, kachní paštika na portském víně s brusinkovou omáčkou, sýrové prkénko (3 druhy plísňových sýrů, 2 druhy tvrdých sýrů, kozí polotvrdý sýr, camembert, původ sýrů převážně z Francie).
Po ochutnávce jsme v salónku ještě poseděli a popili do vítězného konce.

Fota z pátku  Začátek

Sobota

Sobota měla dva vrcholy, jeden byla Milešovka a druhý večerní degustace v Malých Žernosekách. Ale po pořádku. Z nepřeberného množství homolovitých kopců jsme si vybrali pro návštěvu ten nejvyšší – Milešovku.

Pro přiblížení se k ní jsme použili automobil. Přesun byl trochu komplikován jednak jedním velkým silničním staveništěm kolem Lovosic a druhak tím, že jsem si vizuálně spletl Lovoš s Milešovkou a trochu nevěřil navigaci, která nás vedla pořád dál od „naší/mojí“ Milešovky. Nakonec jsme šťastně dorazili do Milešova, výchozího bodu pro náš výstup.
Na Milešovce bylo docela rušno, neb zde probíhal memoriál Sváti Pulce – známého horolezce, jemuž nesmrtelnost zajistil ve své hře „Švestka“ Jára Cimrman, který shodou okolností pobýval i v nedalekých Litoměřicích.

V rámci tohoto memoriálu museli účastníci 7x (ve dvou dnech) vystoupit na Milešovku. Pouze sedmkrát, protože při osmém výstupu se Šváťa Pulec z Milešovky zřítil. Cestou nahoru i na vrcholu pak byli k vidění zbrojnoši udatní i děvy lepé. Také nějaké to panorama.

Zde je stažena trasa výstupu na Milešovku z GPSky, avšak k zobrazení je notno mít nainstalovaný Google Earth, což je možno udělat Zde.

Na základnu jsme se museli vrátit zavčasu, neb Malé a Velké Žernoseky dělí Labe, k jeho překonání je nutno použít přívozu (protože most je až v Litoměřicích), převozník končí v tuto roční dobu v sedm večer, tak abychom si užili degustace a chvíle posezení ve sklípku, museli jsme brzo začít.

Se vstřícným převozníkem jsme se nakonec domluvili, že pro nás přijede až na osmou hodinu, takže jsme si mohli druhé návštěvy sklepu užít.
V Malých Žernosekách jsem měl domluvenu návštěvu Vinařství Svatého Tomáše.

Toto vinařství je poměrně mladé dalo by se říci rodinného charakteru a asi také proto s velkou láskou a odhodlaností provozované. Funguje na základě starobylých sklepů, jejichž kontinuita byla po odsunu sudetských Němců na několik desetiletí přerušena.

Pan Zdeněk Vybíral nám připravil k ochutnávce mladá, loňská vína ze svého sortimentu, který je zaměřen převážně na odrůdy burgundské, takže převládaly Rulandy. Košt se skládal z:
SV – kabinet, rosé
RM – pozdní sběr, klaret
RM – pozdní sběr, rosé
RŠ – pozdní sběr, polosuché
RB – výběr z hroznů, polosladké
RŠ – výběr z hroznů, polosladké
RM – výběr z hroznů, klaret, polosladké
RM – pozdní sběr, klaret ovoněný barikem, 2008
SV – jakostní
K zakousnutí nám pan vinař připravil nemálo uzenin druhů různých a k tomu četně sýrů.
Degustace byla doprovázena zajímavým výkladem jednak o historii zdejšího pěstování vína, o technologii zpracovávání révy a také trochu o legislativě, která nám byla do této doby utajena.

Musím se přiznat, že jsem zatím nenašel přímou cestu k „rozéčkám“ klaretům, ale vína v tomto vinařství podávaná, mi docela oslovila a svou klikatou cestu za poznáním těchto druhů vín výrazně napřímila.

Zde je vidět, kudy se jde k Vinařství Sv. Tomáše.

obrázky ze soboty   Začátek

Neděle

V neděli se začalo kabonit počasí, takže program byl následující – návštěva Litoměřic a výstup na Radobýl.
Litoměřice na nás udělaly velký dojem. Je to starobylé město, bohaté na architektonické a historické památky, kterých je v jeho historickém centru nepočítaně.

Nicméně architekti dovedli citlivě skloubit a do staré zástavby zasadit i prvky novodobých trendů.

Litoměřice a jejích okolí bohužel poznamenala i novodobá historie z poloviny minulého století v podobě blízkého Terezína, koncentračního tábora přímo v Litoměřicích i podzemní továrny z 2. sv. války právě v podzemí Radobýlu.

Kopec Radobýl již dávno před tím proslavil K.H.Mácha, který zde čerpal inspiraci ke svým básním a právě z Radobýlu zpozoroval požár v Litoměřicích a při chvatu pomoci si uhnal zápal plic, na který posléze zamřel, druhá pravděpodobnější verze říká, že se při hašení nalokal vody, která mohla být příčinou nákazy, na kterou zemřel.
Faktem však je, že z Radobýlu je dokonalý výhled všemi směry.

Náš výlet do této oblasti byl směrován více za poznáním vína. Tato oblast je pro nás, co se vzdálenosti týče, velmi přízniva a svou kvalitou a především přístupem námi navštívených vinařů dokonalá. Pokud jde o turistiku, tak vyřádit se na zdejších kopcích by bylo na mnoho, mnoho takovýchto víkendů. V dnešní době internetu a podobných vymožeností pak není problém takovýto výlet zinscenovat z tepla obývacího pokoje a zbývá než jen vyrazit.

fota z neděle   fota z pátku   fota ze soboty   
Začátek