Základní informace:
Co: | Tip na procházku parkem |
Kde: | Krásný dvůr |
Kdy: | 13.5.2012 |
Účastníci: | Milan st., Hanka, Olinka a Milan ml. |
Když pojedete cestou z Varů do Prahy, nebo i obráceně :-), udělejte v Lubenci odbočku na Podbořany a po 18 km narazíte na zámek Krásný Dvůr.
Jeho historie sahá do první čtvrtiny 16. století a v novodobé historii se „proslavil“ natáčením Básníků (ten díl s Píšťalkou). Nicméně, mě osobně až tak nezajímají zámecké interiéry, zato mě přitahují exteriéry a tady je opravdu na co koukat.
V okolí zámku je unikátní park anglického typu, který nechal v letech 1783 až 1793 zbudovat Jan Rudolf Černín. Černínové panství drželi od roku 1649 až do roku 1945 a právě ve výše zmíněných letech došlo k jeho největšímu rozkvětu , kdy byl zámek přestavěn a z blízké obory, lesního háje a lužních porostů vznikl tento krásný park.
Parkem prochází tři značené cesty, které vás zavedou k mnoha různým stavbám jež dotváří atmosféru parku. Procházka po červené a žluté nám pozvolnou chůzí zabrala zhruba dvě hodinky a zavedla nás na tato místa:
Na úvod nás přivítaly mohutné duby. A to Goethův (už umřelý), přes vodu dub s obrázkem Panny Marie a kousek za voliérou Dub s lavičkou.
První stavbou na naší trase byla ptačí voliéra
Voliéra byla původně zřízena pravděpodobně hned po založení parku kolem roku 1791. Dnešní podoba pochází z úprav ve druhé polovině 20. století. I když netvoří její přesnou kopii, značně napodobuje původní stavbu. Je stále na stejném místě, ale dříve stála na ostrově a vedly k ní tři mostky.
Pamětní deska
připomíná vzácné návštěvníky parku. Nechal ji zřídit Jaromír hrabě Černín z Chudenic roku 1906. Park navštívili mimo jiných i J. W. Goethe, císař František Josef I. nebo císař Ferdinand I..
Panův templ
je nejstarší z navržených staveb pro zdejší park. Nese podobu antického chrámku s klasickým hladkým tympanonem o čtyřech jónských sloupech v průčelí. Nad vchodem a okny jsou tři štukové reliéfy znázorňující řeckého boha Pana – boha lesů a lovců.
Gloriet
zvaný také Malý templ nebo Venušin chrámek stojí na vysokém srázu nad Velkým rybníkem. Sloužil jako dobový symbol ideální antické formy. Inspirací pro jeho stavbu mohl být Chrámek lásky v Malém Trianonu ve Versailles.
Obelisk
pohledově uzavírá 1100 metrů dlouhou alej zvanou „Mílovka“. 26 metrů vysoký jehlan z pískovcových kvádrů byl postaven v roce 1801. Latinský nápis oznamuje, že zde byl umístěn na paměť bitvy u Ambergu v roce 1796.
Gotický templ
Unikátní stavba je umístěna na nejvyšším místě parku. Údajně byla navržena samotným Janem Rudolfem hrabětem Černínem, zakladatelem parku, jak uvádí periodikum o zahradní architektuře z roku 1802.
Stavba sloužila jako vyhlídka a později jako připomínka úspěšného generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska.
Čínský pavilon
stojí nad velkým bazénem, který kdysi sloužil jako zásobárna vody pro provoz vodopádu. Nad lucernou střechy na vysokém hrotu uložené zvonky lákaly svou hrou návštěvníky parku. Též se mu říkalo zvonkohra.
Podle historických zpráv měl pavilón kuriózní výzdobu vnějších stěn. Z dálky působil, jako by byl obložen bílými a modrými porcelánovými destičkami. Fasáda však byla pouze natřena modrobílým nátěrem, který měl imitovat japonský porcelán.
Úprava pavilonu, která setřela autentické prvky proběhla pravděpodobně na konci 60. let 20. století.
Goethův pavilon (Lusthaus)
Stavba připomíná svými klasicistními formami francouzský styl Ludvíka XIV. a je velmi nápadně podobná Belvederu poblíž Malého Trianonu ve Versailles. Sám hrabě Černín zde během letních pobytů rád provozoval hudební produkce.
V 50. letech 20. století byl objekt ve velmi špatném stavu a plány z roku 1969 ukazují na jeho přestavbu na kiosek. Naštěstí se přistoupilo k jeho celkové obnově a na počest Goethovy návštěvy parku roku 1810 byla v jeho interiéru odhalena Goethova busta.
Hrobka se sarkofágem
Umělá jeskyně byla postavena v roce 1786. Jedná se o prostou klenutý valenou klenbou a z venku porostlý vegetací. Symbolický sarkofág měl vzbudit pocity tajemna, ale také upozornit na pomíjivost lidského života.
Památník padlým
obětem války z okolních obcí nechal zřídit hrabě František Černín, který panství zdědil roku 1908 a držel ho do své smrti v roce 1932.
Tyto stavby jsou jakousi třešničkou na dortu i bez toho krásného parku, který určitě stojí za navštívení.
GalerieZačátek Zajímavosti
Dosud nikdo nepřidal svůj komentář, buď první...!