Zdroj:
Zaniklé obce na Solokovsku
Důvod zániku:
Těžba uhlí
Historie:
Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Ještě za vlády Jana Lucemburského se stal lenním statkem a jeho vrchním lenním pánem byli saští vévodové. V 15. století patřilo toto léno Perglerům z Perglasu, od roku 1573 Stolzům ze Simbsdorfu. Od nich koupili habartovské zboží v roce 1668 Nosticové za 13 500 zlatých. V témže roce jim propustil saský vévoda Hořic Habartov z lenního svazku.
Nosticové drželi potom habartovský statek jako dědičné zboží do roku 1719, kdy jej prodali za 33 tisíc zlatých Jindřichu Mulcovi z Valdova. V roce 1737 byl připojen Habartov k hertenbergskému panství, ale od roku 1790 byl samostatným statkem s jedinou vsí. V tomto roce jej koupili habartovští poddaní, později jej vlastnila řada měšťanských podnikatelů. Na konci feudalismu byl Habartov vsí se 107 domy a téměř 700 obyvateli.
Díky rozvoji těžby uhlí a zpracovávání nerostů v těsné blízkosti Habartova došlo i k růstu obce, která měla na konci 19. století již 314 domů a téměř 1500 obyvatel. Po dalších třiceti letech zde žilo ve 425 domech tři a půl tisíce lidí. Při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o fašistický puč v českém pohraničí došlo v Habartově ke známé krvavé srážce, když se zdejší henleinovci pokusili obsadit četnickou stanici.
Na místě části obce Habartov je nyní bývalá výsypka dolu Medard.
Současnost:
Město Habartov stále žije o čemž svědčí jeho 5390 obyvatel, ale jeho původní stará část musela ustoupit potřebě uhlí.
Přibližné místo, kde stál původní Habartov ukazuje šipka na prvním obrázku a háj za kolem na obrázku druhém.
Ještě celkový pohled na místa, kde ležely obce, které zanikly díky těžbě uhlí.
GPS:
| šířka: | délka | |
| Stčed obce: | 50°10'37.987"N | 12°33'31.089"E |
Statistika:
| rok: | 1869 | 1900 | 1921 | 1930 | 1950 | 2001 |
| obyvatel: | 1236 | 2073 | 3135 | 3595 | 2319 | 5390 |
| domů: | 153 | 220 | 309 | 425 | 422 | 568 |
Mapy:
