Top Page

Turistika

Meteoradar

Lednicko-valtický areál



Pro toho kdo by měl na jižní Moravě cestu kolem a chtěl se mrknout do Lednicko-valtického areálu, je určen tento článek (no, tedy i pro ty ostatní). Je v něm tip na jednodenní cyklistický výlet po asi nejatraktivnější části areálu. Tím nechci říci, že se v této oblasti nedá jet i někam jinam, ale zde to hodně pěkné.
Když si pak výlet naplánujete na začátek září, kdy je doba burčáku, nemá putování po jižní Moravě chybu!

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283 km2. V prosinci 1996 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Je považován za nejrozsáhlejší kus komponované krajiny v Evropě a pravděpodobně i ve světě.
Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky.
Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. Nachází se zde také Aquadukt, který má připomínat torzo zavlažovacího zámeckého systému V této krajině, kolem hlavních zámků v Lednici a ve Valticích jsou roztroušeny drobné stavby, tzv. salety:

Apollónův chrám
Belvedér
Dianin chrám
Hraniční zámeček
Janův hrad
Kaple sv. Huberta
Kolonáda na Rajstně
Lovecký zámeček
Maurská vodárna
Minaret
Nový dvůr
Obelisk
Rybniční zámeček
Tři Grácie
Zámeček Lány
Zámeček Pohansko

Od roku 2003 je Lednice a její okolí součástí biosférické rezervace Dolní Morava.

Tolik Wikipedie a nyní si vám dovolím nabídnout trasu na výlet na kole.
Jako výchozí bod jsem zvolil Lednici, přesně řečeno její zámek a dle mapky níže navštívíte většinu z výše uvedených staveb.

Zámek Lednice

První historická zpráva o této lokalitě pochází až z r. 1222. Již tehdy zde patrně stála gotická tvrz s dvorcem, kterou r. 1249 český král Václav I. propůjčil rakouskému šlechtici Sigfriedu Sirotkovi.
V 16. století patrně Hartmann II. z Liechtensteina, nechal zbořit zdejší středověkou vodní tvrz a nahradil ji renesančním zámkem. Na sklonku 17. století byla i tato stavba zbořena a vybudováno zde barokní sídlo s rozlehlou architektonicky řešenou zahradou a monumentální jízdárnou, podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, která se jen v málo pozměněné podobě uchovala dodnes.
Po polovině 18. stol. byl zámek opět upravován stavebně a roku 1815 byly odstraněny jeho přední trakty, které byly součástí barokního zámku.
Dnešní vzhled pochází tedy z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Lichteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky.

Přesto že nejsem milovníkem interiérů, doporučuji navštívit zámecký skleník, jehož atmosféru umocněnou ochutnávkou místního vínečka (s sebou doneseného) nejlépe vychutnáte na místní lavičce umístěné uprostřed bujaré květeny.
Dále vřele doporučuji přivstati si a zavítat do parku brzy ráno, kdy tam ještě nejsou davy turistů. Atmosféra parku je v době, kdy je Slunce ještě kousek nad horizontem, nepřekonatelná!


Obelisk

V roce 1798 byl mezi Lednicí a Podivínem postaven Obelisk jako památník mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené v říjnu 1797 mezi císařem Napoleonem Bonapartem a arcivévodou Karlem Habsburským. Lidová pověst však říká, že v těchto místech dostal knížepán facku od kněžny, která se při knížecím honu dozvěděla, že její manžel prohrál v kartách celou vesnici. Odtud lidový název obelisku „Facka“.


Minaret

Stavba Minaretu byla zahájena koncem 18. století podle plánů architekta Josefa Hardtmutha. Jde o netypickou stavbu v křesťanské zemi, která vzbudila velkou pozornost. Rozhledna Minaret se nachází na břehu zámeckého rybníka, asi 2 km severně od zámku a svou výškou 60 metrů se řadí mezi nejvyšší svého druhu v Evropě.
Na začátku bylo nutno zpevnit podloží lužních lesů 500 dubovými piloty a rošty. Na této konstrukci byla teprve zahájena samotná stavba. Při stavbě bylo použito speciální spirálové lešení, na které se báli dělníci vstoupit. O pevnosti a bezpečnosti lešení je prý přesvědčil až desátník jezdeckého pluku, který na svém koni vyjel po lešení až nahoru a stejnou cestou bezpečně i zpět dolů.
(Minaret je bohužel od cyklistické trasy oddělen kanálem, takže se k němu musí pěšky/povozem/lodičkou přes zámecký park)


Janův hrad

Janohrad je pseudogotická napodobenina umělé zříceniny postavená v letech 1801-1808 pro Jana Lichtenštejnského architektem J. L. Hardtmuthem (vynálezcem tužky). Stejný architekt již dříve projektoval Lednický Minaret, který stojí v nedalekém zámeckém parku.
Pro stavbu hradní zříceniny, která byla umístěna v bažinatém terénu lužních lesů na břehu meandru řeky Dyje, bylo nutno nejdříve zpevnit podloží dřevěnými piloty a trámy a na nich teprve mohla být zahájena stavba hradu. Sám architekt J. L. Hardtmuth se vydal studovat různé zříceniny historických hradů, aby mohl postavit co nejvěrnější napodobeninu.
Stavba sloužila v době honů jako lovecký zámeček, kdy zde byly pořádány velké hostiny v Rytířském sále, který se nachází v prvním patře. Ulovená zvěř se opékala na ohništích na nádvoří zámečku. Lovy byly zahajovány a ukončovány fanfárou trubačů, kteří stáli na zadním ochozu. Na krbu je dodnes umístěn pohár pro Krále lovu, kterým byl vždy vyhlášen nejlepší lovec dne. V prvním patře hlavní budovy se rovněž nachází v rohových věžích salonky pro dámské osazenstvo, které se samotných hostin nezúčastnilo. Zajímavostí jsou tři dubová schodiště, která jsou po vzoru starých hradů pravotočivá, a jejich stáří je 200 let. V dobách mimo loveckou sezónu sloužil zámeček jako myslivna.
V Janohradě je mimo jiné pěkná vinotéka s příjemnou obsluhující paní, která určitě stojí za návštěvu! (ještě že to bylo na začátku trasy, jinak by to asi špatně dopadlo, tak se nám odtud nechtělo)

Lovecký zámeček

Profánní architekturu klasicistního období reprezentuje lovecký zámeček stojící při cestě z Lednice k Janohradu a do Kančí obory. Vznikl v letech 1805 – 1806 podle návrhu J. Hartmunda. Stavba sloužila jako hájovna a z terasy umožňovala panstvu sledovat parforsní hony (štvanice) konané na louce před hájovnou.


Apollonův chrám

Empírový zámeček Apollonův chrám byl postaven v letech 1817 - 1819. Projekt vypracoval vídeňský architekt Josef Kornhäusel, který byl nástupcem Josefa Hardtmutha, dvorního architekta Lichtensteinů.
Jeho čelní stranu podpírá osm mohutných sloupů ve stylu antických chrámů. Je zasvěcen antickému bohu Apolonovi a jeho výzdobu tvoří sochy Josefa Kliebera ze zrušeného Chrámu Můz, který stál nedaleko od něj. Čelní strana zámečku je zdobena reliéfem s hlavním motivem chrámu a to s mytologickým výjevem boha Apollóna na slunečním voze. Horní část zámečku sloužila jako vyhlídková terasa a je zdobena klasicistickým zábradlím.


Tři Grácie

Chrám půlkruhového půdorysu zasvěcený třem antickým bohyním, Afroditě, Athéně a Artemidě byl navržen na počátku 19. století Janem Karlem Engelem. Stavba je projektována jako klasicistní salet se sloupovou kolonádou. Uvnitř stavby se nachází salon s mozaikovou podlahou. Ze zadní strany přiléhá sál s valenou klenbou a malovanými stěnami. Ve středu půlkruhového nádvoří je sousoší tří bohyň, které bylo vytesáno z jednoho kusu kamene Leopoldem Fischerem a původně bylo umístěno v lednickém zámeckém parku.


Kaple svatého Huberta

Novogotickou lesní kapli zasvěcenou sv. Hubertovi nechal postavit Alois II. z Liechtensteina roku 1855. Její poloha je situována na cestě mezi loveckým zámečkem Rendes-vous, kde začínaly hony a mezi Janovým hradem kde končily.
Stavba je koncipována jako trojboká otevřená stavba z pískovcových kvádrů ve stylu anglické novogotiky. Bohatě zdobená střecha je podepřena třemi sloupky, které přechází v horní časti ve věžičky. Uprostřed kaple stojí na zdobeném oltáři socha svatého Huberta patrona myslivců.


Randez-vous

Byl postaven v letech 1810-1812 ve stylu triumfálních římských oblouků pro Jana I. Josefa z Lichtensteina jeho dvorním projektantem Josefem Hardtmuthem. Zámeček Rendez-vous, taky přezdívaný Dianin chrám, je zasvěcen bohyni lovu Dianě a sloužil k setkávání panstva před zahájením lovu. Hlavní fasády monumentální stavby jsou zdobeny výjevy z antické mytologie. Interiér je rozdělen do čtyř podlaží. První tři podlaží jsou rozdělena obloukem, kdy v levé části je dvou podlažní byt správce a nad ním je umístěn malý salonek, používaný k reprezentativním příležitostem.


Zámek Valtice

Byl postaven v letech 1810-1812 ve stylu triumfálních římských oblouků pro Jana I. Josefa z Lichtensteina jeho dvorním projektantem Josefem Hardtmuthem. Zámeček Rendez-vous, taky přezdívaný Dianin chrám, je zasvěcen bohyni lovu Dianě a sloužil k setkávání panstva před zahájením lovu. Hlavní fasády monumentální stavby jsou zdobeny výjevy z antické mytologie. Interiér je rozdělen do čtyř podlaží. První tři podlaží jsou rozdělena obloukem, kdy v levé části je dvou podlažní byt správce a nad ním je umístěn malý salonek, používaný k reprezentativním příležitostem.


V roce v roce 1631 byla na náměstí pod zámkem zahájena stavba farního kostela nanebevzetí Panny Marie italským architektem Giovanim Giacomo Tencallou z Bizone. Stavbu zadal a nejspíš i projektoval Karel Eusebius z Lichtenštejna, jehož přáním bylo, aby se do kostela vešli všichni obyvatelé městečka. Z tohoto důvodu patří kostel k největším na jižní Moravě. Jeho stavba trvala s přestávkami asi 40 let..

Ve valtickém zámku stojí určitě za návštěvu „Salón vín“, kde je každoročně deponováno 100 nejlepších vín z České republiky.


Kolonáda - Reisnta

Kolonáda, zvaná též jménem kopce Reistna, byla postavena valtickým stvitelem Josefem Poppelackem podle vzoru schönbrunnské kolonády v letech 1810 – 1817. Je z ní krásný panoramatický výhled. Postavil ji Jan I. na památku svého otce Františka Josefa I a svých bratrů Aloise Josefa a Filipa a jako oslavu rodových ctností, o čemž svědčí nápis na atice „Syn otci, bratr bratrům“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn“.
V době, kdy se kolonáda ocitla v hraničním pásmu, byla na její střeše postavena hláska pohraniční stráže a celá stavba byla veřejnosti nepřístupná (jako celé okolí). Teprve po změně společenských poměrů v roce 1989 byla opět zpřístupněna a silně zdevastovaná památka opravena.


Hraniční zámeček

Zámeček byl postaven jako letní sídlo. Jeho jméno je odvozeno hranice mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která procházela jeho středem. Od roku 1919 stojí celá stavba na území České republiky. Jde o jednopatrovou budovu se třemi pavilony a altány. V současnosti je v soukromých rukou a slouží jako hotel.

Zde se naše faktická trasa od plánované kvůli pozdním hodinám odchyluje,

takže Rybniční zámeček nám zůstal utajen.

Celá trasa má okolo 50 kilometrů, takže ji lze v pohodě zvládnout i s degustačními zastávkami za jeden den.
S ubytováním, když právě není vinobraní, určitě také nebudete mít problém, takže nezbývá než popřát hezké počasí a vítr do zad :-).

Zde je stažena interaktivní mapa cyklotrasy po Lednicko-valtickém areálu, avšak k zobrazení je nutno mít nainstalovaný Google Earth, což je možno udělat zde.

Tady je pár obrázků navíc. Galerie  

Začátek Cyklotrasy Zajímavosti
Pokud chcete vložit komentář k této stránce, prosím, vyplňte následující formulář:
Ukaž emotikony...

Komentáře
Dosud nikdo nepřidal svůj komentář, buď první...!
 Naposledy změněno: 18.6.2017 (opt. IE7.0. - 1024x768) Admin®2007-16 Dnes je: Úterý, 17.10.2017, svátek má: Hedvika, zítra: Lukáš 
Valid XHTML 1.0 Strict