Triatlonek na Kluči 4. ročník

Základní informace:

Letos jsme se již po páté sešli na 4. ročníku Triatlonku na Kluči (byl 0. ročník). Předpověď meteorologů byla děsivá již od středy, takže první sobotní ranní pohled patřil oknu. Nebe bylo sice zakryto olověnými mraky, ale nepršelo!
Trochu v očekávání jsme tudíž čekali na udatné borce/borkyně, které počasí neodradí a přijdou poměřit své síly s nástrahami trati.

Trať byla stejná jako loni, trochu nám ji těžařské společnosti vyšperkovali posypem makadamu, což jí moc neprospělo, ale pravá jobovka přišla asi půl hodiny před startem, kdy za námi přišel Tomáš Komorous s tím, že si vyjel na trať a zavedlo ho to někam do vody... Nějaký náš příznivec si dal tolik práce, že nejen přeznačil trať pomocí fáborků, ale i zaházel na zemi nastříkané šipky a jiné tam načmáral. Takže jsme měli o rozcvičku postaráno. Trochu se nám tím pozdržel start, ale nedalo se nic dělat. Tímto bych chtěl Tomášovi poděkovat, protože nám zachránil celou akci.
Závod pak proběhl bez větších problémů, jen nějaký defektík a jedna urvaná přehazovačka, takže do cíle přijeli všichni zdrávi, o což především jde.

Kategorii „chlapů“ letos vyhrál Lukáš Kopecký, před Milan Panzerem ml. a Michalem Kyjovským

Nejkrásnější kategorii „lepých děv“ ovládla Lenka Jandová před Kateřinou Skalickou a Veronikou Kopeckou (jí na stupních vítězů zastoupila její jmenovkyně Lenka).

Nevím, čím to je, ale kategorii „pořádný chlapi“ se nám poslední dobou nějak nedaří naplnit. Letos jsem o nějaká deka zhubnul a již jsem se propadl do kategorie „chlapů“, takže se v této kategorii utkali o prvenství pouze dva účastníci. O to raději jsem zde viděl i Petra Horváta, který nás, svým akčním mikrotriatloňkem Kamil Trefil vlastně, k pořádání této akce inspiroval. Takže Petr skončil druhý za vítězem Gerhardem Hankerem.

Po dvou letech vystřídal v kategorii „vychrtlíků“ Jirku Stehlíka Martin Szewieczek, který se stal i absolutním vítězem v čase 1:03:14, takže hodina opět pokořena nebyla. Druhý skončil Tomáš Komorous a třetí vítěz 0. Ročníku Roman Gogor.

Nejmladším účastníkem a zároveň největším smolařem byl Martin Kofroň, který ve sjezdu k Horce urval přehazovačku.

A závodník s nejvyšším BMI (poměr váha/výška), dle kterého jsou kategorie stanoveny, byl Petr Horvát.

Letos se mi podařilo získat od sponzorů i nějaké ceny, o které jsme po vyhlášení uspořádali habartovskou losovačku.

S potěšením musím konstatovat, že se nám rodí již další generace účastníků, kteří se účastní zatím pasivně, ale co se v mládí naučíš….

No a pak nastalo očekávané restaurování těla po namáhavém výkonu. K restaurování fyzickému přispěl pan Kofroň se svým týmem a k restauraci duševní pak staří známí Černí nebožtíci.

Nesmím, ani nechci zapomenout na ty, díky nimž se tato akce mohla odehrávat, a to na naše sponzory: ČEZ, Momentive Speciality Chemicals, pivovar Hradní, město Habartov, Vertikal s.r.o. a také na sbor pořadatelů, o které s láskou pečoval Toník Matějců.

4. ročník TnK jsme Přežili a už se těšíme na jeho další pokračování.

Zde je trasa kola i s pár obrázky pro ty, kterí se nechtěli kochat krajinou.
Jestliže nemáte nainstalovaný GoogleEarth, který pro spuštění potřbujete, můžete to udělat Zde.

A zde je profil tratě kola:

Níže jsou nějaká fota z akce a výsledková listina