Základní informace:
| Co: | Obhajoba vítězství v největším bikovém marathonu v Rakousku |
| Kde: | Bad Goisern a okolí - Rakousko |
| Kdy: | 12.7.2014 |
| Účastníci: | Milánek, Lukáš Kopecký |
Letošní ročník Salzkammergut Trophy 2014 se nesl v duchu obhajoby loňského vítězství, a tak jsme nechtěli nechat nic náhodě. Po vydařeném testovacím závodě Malevil Cup jsme věděli, že naše fyzička i tandem jsou dobře připravené. Startovní listina hlásila na naší 119,5 km trati s převýšením 3848m tři tandemy a nikdo nedokázal vyloučit nějaké opozdilce přihlášené na poslední chvíli v den závodu.
To jsme ovšem nevěděli, jaké bude panovat počasí celý týden před závodem a v den samotného závodu. Ty nejčernější představy se naplnily, a tak v průběhu celého týdne před závodem celkem vydatně pršelo snad v celé Evropě a na samotný závod si matička příroda taky něco nechala.
Vše jinak probíhalo klasicky až na malou výjimku. Tou byla technická kontrola kol před registrací pro nejdelší a druhou nejdelší trasu. V pátek jsme tedy odjeli do Rakouska, postavili stan v kempu, zaregistrovali se, projeli kolo, tím i roztočili nohy a večer dali Guinnesse na dobré usínání. Ráno se probouzíme boucháním deště do plachty stanu. To vám na elánu moc nepřidá. Dali jsme vydatnou snídani, připravili kolo na závod a už jsme jen laborovali s oblečením. Tu a tam na chvilku přestalo pršet, což bylo dobré znamení. Takové jedné pauzy jsme využili a přesunuli se na start závodu. Volba byla jasná - nacpat se do první startující vlny, což by měla být záruka kvalitních bikerů a bikerek co se nebudou nikde motat.
10 minut před startem pro změnu zase začalo pršet, pecka, ať už stoupáme do jednoho z nekonečných stoupání, jsme si říkali. Za chvíli bylo odstartováno a nám už bylo všechno jedno. Cíl byl jasný, obhájit vítězství a čas na trati stáhnout pod osm hodin. Celé dvě třetiny závodu se střídal slabý déšť s celkem silnými nárazovými přeháňkami, a to se samozřejmě podepsalo na celé trati.
V lesních pasážích nám pod koly a tretrami tekly bahnité potoky, takže techničtější pasáže museli všichni nedobrovolně tlačit. Na poslední třetinu trati už se počasí umoudřilo, a dokonce vysvitlo i slunko. Což bylo více než příjemné.
Na vrcholcích už nebyla taková zima a cesta i díky podkladu docela rychle osychala. A výsledek?
Vítězství obhájeno, jen ten čas (8:15) jsme nedokázali stáhnout pod osm hodin. To ale přikláním na vrub stavu trati a panujícímu počasí. Díky za podporu všem našim partnerům a sponzorům.
Milan Panzer & Lukáš Kopecký
Galerie Začátek
