Základní informace:
| Co: | Dovolená v Norsku |
| Kde: | Norsko |
| Kdy: | 12. - 24.8.2009 |
| Účastníci: | Milan ml., Olinka |
1. - 2. den 3. den 4. den 5. den 6. den 7. den 8. den 9. den 10. den 11. den 12. - 13. den
V průběhu roku se mi do hlavy vkradla myšlenka navštívit jednu ze zemí Skandinávie a výběr nebyl zas až tak lehký. Po chvíli přemítání mezi Finskem a Norskem jsme se s Olčou dohodli na návštěvě země Trollů, fjordů, vodopádů a krásné přírody. No jasně, volba padla na Norsko! Tak, zemi bychom už vybranou měli, ale jak se tam dostat? Jelikož jsme omezený našimi zaměstnavateli a můžeme si vzít jen daný počet placeného volna, chtěli jsme původně cestu naplánovat na týden s tím, že poletíme letadlem do Osla, tam si půjčíme auto a projedeme si Norsko na vlastní pěst. Jenže Olča má bohatou základnu kamarádů ze školy, kteří taky rádi šlapou po kopcích, a tak dostala tip na jednu cestovku, která pořádá právě výlety do Norska. CK Alpina – cesty za dobrodružstvím, už z názvu budí dojem, že jsme kápli na to pravé. A taky že jo. Po přečtení programu zájezdu Norské hory a krásy přírody bylo jasné s kým, a jak do Norska vyrazíme. Jako malé doladění naší fyzičky na tento výlet jsme pojali, již na těchto stránkách zmiňovaný výlet do Malé Fatry. Jelikož byl program cestovkou naplánován na dvanáct dní, zvolím malinko odlišnou koncepci popisu této akce než je obvyklý a to z důvodu zestručnění. Vždycky uvedu oficiální a doporučený program uvedený na konkrétní den a k tomu pár našich postřehů s fotogalerií, která snad bude mluvit za vše. Občas se můžete zarazit nad tím, že jsme se celkem výrazně odtrhli od naplánovaného programu, ale to bylo jen kvůli tomu, že si s námi pohrávali Trollíci a nepřáli nám vidět všechny krásy Norska a spustili na nás mlhu, déšť anebo taky sníh.
1. - 2. den:
Odpolední odjezd z Brna a Prahy do Německa, trajektem přejezd na nocleh v kempu v jižním Švédsku.
Postřehy:
Cesta byla zpestřená trajekty, takže člověk neseděl celou dobu v autobuse, velké plus.
Jižní Švédsko je rovinatou krajinou obdělaných polí, lesů, jezer a plochých fjordů (občas v nich narazíte na žahavé medúzy – vlastní zkušenost)
3. den:
Prohlídka olympijských sportovišť v Lillehammeru, přejezd na tábořiště v NP Rondane.
Postřehy:
Měli jsme v Lillehammeru poměrně dost času, a tak jsme navštívili skanzen Maihaugen, kde je shromážděno na 180 staveb pocházejících z historie blízkého okolí anebo města samotného. Tyto stavby nashromáždil jeden místní zubař Andersem Sandvigem, který se zajímal o zdejší venkovský život a architekturu s ním spojenou. Skanzen má charakter parku, ve kterém jsou stavení rozmístěna tak, aby co nejlépe odpovídala realitě. Založen byl roku 1885.
Sportoviště, respektive skokanské můstky oživil právě probíhající trénink místních borců. Je odsud nádherný výhled na celé údolí.
Přesunem na sever do NP Rondane jsme zažili téměř školní ukázku krajinných typů smíšeného lesa, lesotundry, tundry a jejich vzájemné přechody. Přesunem do nadmořské výšky cca 1000m n.m. se značně ochladilo obzvláště v nočních hodinách (mrzlo).
4. den:
Túra v NP Rondane s pokusem o výstup na Rondslettet (2183m) – nejvyšší vrchol pohoří. Spaní na tábořišti ve volné přírodě.
Postřehy:
Cca 10ti hodinová túra s převýšením okolo 1400m, túra vedla přes dvě mezisedla a jeden mezivrchol, během dne se razantně změnilo počasí, kdy nás ráno vítalo jasno,
a v odpoledních hodinách nás zasypávaly přívaly sněhu.
Někteří z nás dosáhli vrcholu, já s Olčou a zbytek skupiny se před finálním výstupem otočili kvůli přednosti bezpečného sestupu. Jinak nádherná krajina tundry s dalekými výhledy.
Galerie 4. den Začátek
5. den:
Po náročné túře si odpočineme příjemným raftingem na řece Sjoa. Rafting – sjížděný úsek: Heidal – Faukstat, délka 17km, doba plavby cca 2,5 hodiny, obtížnost WW 2-4.
Postřehy:
Rafting byl domluven s jinou českou rafťáckou společností. Jízdu bych definoval jednoduše – vzrušení, adrenalin, nezapomenutelný a naučný zážitek. Výkon vodáckých průvodců byl absolutně profesionální a bezchybný, žádný náznak nepřipravenosti nebo zaváhání. Super!
Zde si můžete prohlédnout video umění kluků ze Smart Travelu.
Galerie 5. den Začátek
6. den:
Údolím Romsdalen pojedeme k Trollí stěně. Čeká nás nezapomenutelný pohled na vysoké stěny lemující údolí, které patří k vůbec nejvyšším v Evropě. Trollí cestou vyjedeme až na parkoviště Trollstigen a zahájíme túru na vyhlídku z hřebene Trolltindan – z jedné nejvyšších lezeckých stěn v Evropě. Případně osobní volno a nakupování suvenýrů. Nocleh na tábořišti ve volné přírodě.
Postřehy:
Jóó tak z tohoto plánu jsme měli úplný prd, počasí nám prostě nepřálo. Trollí stěnu jsme viděli pouze na tabuli u místního parkoviště a na Trollí cestu se na chvíli počasí umoudřilo,
přestalo na chvíli pršet, mraky se malinko zvedly a my stihli aspoň něco vyfotit. Vzhledem ke špatnému počasí jsme se všichni domluvili a přespali v kempu (chatky, stany, teplá sprcha).
Galerie 6. den Začátek
7. den:
Přejedeme na trajekt z Linge do Eidsdalu a Orlí cestou sjedeme k nejkrásnějšímu fjordu Norska – Geirangerfjordu s neskutečnými výhledy na fjord, obrovské zámořské lodě, hory a vodopády. Krásy tohoto kraje shlédneme z vyhlídky Dalsnibba(1476m). Přes městečko Lom s dřevěným kostelíkem se přesuneme na tábořiště u obce Fábery poblíž ledovce Nigardsbreen.
Postřehy:
Po ránu opět nehezké počasí, při přesunu se začalo vylepšovat, a když jsme dorazili k fjordu, občas se objevovaly i kousky modré oblohy. Na vyhlídku Dalsnibba nemělo smysl jet, a tak Tonda (náš hlavní průvodce) vymyslel alternativu plavby vyhlídkovou lodí po Geirangerfjordu – moc pěkné.
Počasí se zlepšilo a vyhlídka už místy vykukovala, a tak jsme se tam vydali, ovšem mraky byly rychlejší, takže z toho zase nic nebylo.
V Lomu je opravdu pěkný dřevěný sloupový kostelík z 12. stol. Z Lomu jsme jeli na tábořiště přes sedlo, kde je nejvýše položená silnice v Norsku (cca 1400m n.m.) – moc pěkné výhledy na krajinu.
Galerie 7. den Začátek
8. den:
Pohodová túra k ledovci Nigardsbreen a autobusový přesun do kempu pod Galdhopingen v NP Jotunhaimen.
Postřehy:
Tento den jsme stihli obhlídnout tři ledovcové splazy. Obdivovali jsme jejich modrou barvu. Byl to opravdu pohodový a nenáročný den.
9. den:
Autobusem vyjedeme na parkoviště u chaty Juvashytta a zahájíme výstup na Galdhopingen (2469m), nejvyšší vrchol Skandinávie. Nocleh v kempu.
Postřehy:
Výjezd autobusem nám ušetřil čas a síly k samotnému výstupu, který celkově trval cca šest hodin. Skládal se ze tří částí: přesun k ledovcové části, zdolání ledovce a závěrečné stoupání po skalnatém hřebínku. V ledovcové části jsme se rozdělili na dvě skupiny po patnácti členech, každý měl zapůjčený sedák a navázal se na lano. Ve finálním stoupání po hřebínku šel pak každý sám za sebe.
Všichni členové obou dvou skupin dosáhli vrcholu a musím říci, že to byl náramný pocit. Ke všemu nás po většinu času stoupání na vrchol doprovázelo slunce.
Galerie 9. den Začátek
10. den:
Čeká nás jedna z nejatraktivnější túr v Norsku. Půjdeme nad jezerem Gjende a spatříme dvě jezera s naprosto odlišnou barvou vody jen pár desítek metrů od sebe, ale s výškovým rozdílem asi 500m. Nocleh v kempu.
Postřehy:
Jak se říká to nejlepší na závěr. A taky že jo. Po noční bouřce, kdy se mi vichrem dvakrát připlácla stěna stanu až na tvář a průtrži mračen už nikdo nedoufal, že bychom ráno někam vyrazili, ale opak byl pravdou. Ráno bylo nebe roztrhané a sem tam vysvitlo slunce.
Po lodním přesunu po jezeru jsme stoupali k hřebínku, který vedl mezi jezery. Ještě než jsme úplně vystoupali na hřebínek, se nám naskytly neskutečné výhledy na zdejší panoramata.
A slibovaný výhled na obě jezera byl jak z kalendáře, skoro jsme tomu nevěřili. Byl to opravdu povedený den. Prakticky lázeňským tempem jsme tuto trasu zdolali za necelých osm hodin, při kterých jsme nastoupali 1165m.
Galerie 10. den Začátek
11. den:
Přejezd do Osla, prohlídka města. Odpolední a večerní procházka městem. Nocleh v kempu.
Postřehy:
Největší a zároveň hlavní město Norska, prakticky plné zeleně, klidné a čisté. Odpoledne jsme navštívili část zvanou Bygdoy, kde se nachází spousta muzeí, z nichž jsme některá navštívili. A po té jsme se přesunuli přímo do centra, které jsme si také prošli (palác parlamentu, národní divadlo, universita, královský hrad, přístav a místní přístavní pevnost). Kemp se nacházel na jednom z kopečků, takže jsme měli krásný výhled na noční Oslo. Bohužel z Osla nemám žádné fotky, protože jsem ztratil foťák. Jak šťastný jsem večer byl, když jsem zjistil, že jsem si ho omylem zabalil do stanu... Začátek
12. - 13. den:
Přejezd přes jižní Švédsko a Německo do ČR.
Postřehy:
Dopoledne jsme měli ještě čas, a tak jsme navštívili Vigelandův park soch, kde se nachází 212 bronzových, železných a žulových ručně tvořených soch. Je to životní dílo Gustava Vigelanda.
Tentokrát jsme pluli trajektem ze Švédska přímo do Německa, takže jsme se krásně přes celou noc vyspali a věřte tomu, že se tam dá spát skoro všude a nerušeně.
Celkové postřehy: Norsko je neskutečně krásná země, která umí být ale i hodně drsná. Je to země plná jezer, řek, fjordů, krásných hor plných ledovců a hlubokých údolí. Země plná uctivých a dobrosrdečných lidí. Jsou to lidé, kteří si své země váží, jsou na ni patřičně hrdi a podle toho se k ní i chovají. Norové po horách chodí prakticky jen s hrnečkem, protože je tam všude spousta vody a je tak čistá, že se dá pít. Nikde jsem neviděl tolik automobilů s hybridním pohonem jako tady. Ani jednou jsem neslyšel sanitku, policajty nebo hasiče. Prostě balzám na duši. Dovolenou s CK Alpina a program tohohle výletu, kdy člověk zažije od adrenalinu přes krásné túry po lehké kulturní vložky, bych doporučil každému, a proto bych chtěl poděkovat Tondovi hlavnímu průvodci, jeho pomocníkům Janě a Pavlovi (průvodci) za to jak perfektně vše zvládli, se vším pomohli i poradili a za to, jak vše proběhlo v pohodě a klidu. Není totiž, jak říká Pavel, důležitý mít spoustu krásných zážitků, ale hlavně silných ;-). Nesmím také zapomenout na suprovej kolektiv lidí, se kterými jsme se tam setkali, byla to opravdu parádní dovolená!!! Takže zbývá si už jen přát, že zase někdy MORNA.
Na závěr několik panoramat z výletu
